S 3D modely ukážu, co by bez nich studenti neměli šanci vidět, říká Júlia Jánošíková

O svou zkušenost s aplikací Corinth i učitelským portálem viki.iedu.sk se s námi podělila Júlia Jánošíková z gymnáziu ve slovenských Malackách. Corinth používá už 6 let a za to dobu do něj zasvětila řadu kolegů i vymyslela několik způsobů, jak s ním pracovat nejen v rámci hodin, ale i během samostatné přípravy žáků. 

Jak jste se s aplikací Corinth seznámila? 

S Corinthem jsem se seznámila asi před 6 lety na konferenci, kterou pořádal Microsoft na Slovensku společně s Corinthem. Na první pohled mě to velmi nadchlo, protože pro děcka je to super. A taky jsem vyhrála voucher na rok používání zdarma. Tehdy jsem učila na základní škole a hned jsem to začala používat. Když jsem pak změnila školu, kde působím, Corinth šel se mnou. 

Na konferenci Škola a počítač v Novém městě na Moravě jsme pak navázali i užší spolupráci – natáčela jsem videa, jak aplikaci používám atd. Od té doby mám Corinth pořád někde vzadu v hlavě – vím, že když potřebuju něco ukázat, můžu do něj sáhnout pro 3D modely a simulace. Je to jedna z mála aplikací, která je i pro střední školy.  

Jak se u vás Corinth používá? 

Momentálně je to u nás trošku okleštěné, protože v odborném pavilonu máme problémy s wi-fi připojením, takže přestože bych ráda využívala online verzi a přístupy studentů i v hodinách, nyní v hodinách používám Corinth jenom já (desktopová verze aplikace nevyžaduje wi-fi připojení, pozn. red.). 

Primárně teď dělám s modely přípravy pro žáky v OneNote, kam už mám nainstalovaný rovnou i doplněk. Zároveň jim tak k jednotlivým tématům přidávám prokliky na modely. 

Co je za vás největší benefit zařazení 3D modelů do výuky? 

U nás na Slovensku máme ubohou časovou dotaci na přírodovědné předměty jako celek. Pokud bych chtěla s žáky řešit nějaké experimenty nebo pokusy, které by jim ukázaly to, co se učíme teoreticky, tak to jednoduše nemáme šanci stihnout. Fyzicky to nachystat, připravit, přesunout do laboratoře… To zkrátka nejde. A to ani nazmiňuji, že něco jako půlené hodiny existují jenom tam, kde to striktně vyžaduje státní vzdělávací program. U nás na škole je ještě podpůrný program pro experimentální vědy, ale ani ty nejsou v každém ročníku. Zvlášť u jazykově zaměřených programů jsou přírodní vědy značně okleštěné. A Corinth mi i v těchto třídách, kde nemáme ani čas, ani prostor, dává možnost žákům ukázat experimenty. Pomáhá mi to ukázat jim, o čem se to vlastně bavíme a co a jak vlastně probíhá. 

Někdy je to dokonce lepší než reálný experiment. Například u ohřívání kapaliny vidí, jak se tam zrychlují molekuly a co se s nimi děje. To by na hodině ani reálně u pokusu neměli možnost vidět. 

Co na to žáci? 

V dnešní přetechnizované době je těžké v nich vyvolat nějaké extra nadšení. Ale vidím na nich, že učivo chápou lépe a snáz. 

Pro mě je právě propojení teorie a praxe. I pokud přímo nevykonávají experiment, zkrátka vidí, jak to funguje. Abych dala nějaký případ, kromě třeba molekul zmíněných dříve, tak díky modelům třeba snadno pochopí, jak funguje fotoaparát – jak se v zrcadlovce odráží jednotlivé paprsky a jak to celé funguje. 

Jak nejčastěji Corinth ve výuce využíváte? 

S žáky používáme poznámky v OneNote. Představte si toho jako přípravy a zároveň jejich poznámky z hodin. Tam jim vkládám 3D modely skrze doplněk, který propojuje obsah Corinthu s Office 365. Kromě poznámek tam mají třeba i domácí úkoly – tam mají slovní úlohy, otázky a další aktivity, kterými si mohou vylepšit známky (smích). 

Takže máme to takto rozdělené – učební materiály a jejich vlastní úkoly. A modely od Corinthu nejvíc používám právě v těch učebních materiálech a žáci sami s nimi můžou pak jakkoliv pracovat. 

Můžete porovnat i to, jak s tím pracují vaši kolegové? Pochopila jsem, že vy sama jste taková průkopnice a navezla jste do toho i další. 

Určitě nejvíc jsme do toho nadchla kolegy, kteří učí biologii, fyzike, chemii i matematiku. Dokonce se do toho chopili i dějepisáři, že tam našli také relevantní obsah. A jednoznačně se to všem vyučujícím to líbilo. 

Pokud byste jim měla vysvětlit, proč to vůbec vyzkoušet, jak byste je přesvědčila? 

Jednoznačně časový argument. Druhou věcí je určitě jednoduchost – hlavně vyhledávání. Jednoduše kliknu a a má to. 

A co mě se extrémně líbí, jsou poznámky k jednotlivým modelům. Někdy jsou v nich úplně základní informace, často v nich jsou ale i informace navíc a jsou to přesně ty pikošky, díky kterým si žáci věci zapamatují. Zajímavosti jsou určitě klíčem k pozornosti. 

Můžete v krátkosti popsat co je slovenská Viki. V ČR nic podobného není – můžete tedy vysvětlit, jak to funguje a jaká je vaše zkušenost s ní? 

Je to portál, který nám dává možnost vzdělávat. Je to zkrátka místo, kam může učitel jít a využít všechno, co tam najde. 

V obci máme diagnostické centrum, kde jsou chlapci s různými problémy. A minulý týden jsem šla po ulici a zastavili mě a říkali „Paní, paní, my na vás koukáme na fyziku“. Součástí Viki je totiž i EduTV, kam jsme dělali hodiny matiky, fyziky a všeho možného. Jednotlivé lekce mají jen 15 minut, takže jde spíš o vysvětlení úplně základních věcí. Co je pro mě ale důležité, tak každé to video prošlo rukama a očima minimálně dvou odborníků. 

Co se týče dalšího obsahu Viki, líbí se mi tam některé věci, ale myslím si, že je by tam bylo potřeba něco jako je Corinth nebo něco, co pokrývá opravdu široké spektrum témat a dokáže přitáhnout větší množství uživatelů. Viki má velký potenciál. Že tam ministerstvo přidá Corinth je za mě super bomba, protože školám se velmi odlehčí a kvalita vzdělávání i na základě Corinthu půjde nahoru. Jak jsem říkala, ukázky v něm totiž propojují proces přemýšlení o teorii i praxe.